Vydáte-li se z města Tábora na jih podél železniční tratě, tak asi po dvaceti kilometrech dorazíte do obce Myslkovice. Určitě stojí za to se tu na chvíli zastavit a prohlédnout si pamětihodnost, jež je obecní dominantou.
Z historie obce Myslkovice
Starý legenda vypráví, že Myslkovice osídlil v 9. století kmen vedený stařešinou Myslekem. Tak i snad vznikl název obce. Poprvé se o ní písemnosti zmiňují v roce 1367. V roce 1415 se tehdejší majitel panství rytíř Boček připojil svou pečetí pod protest proti upálení mistra Jana Husa v Kostnici. Po třicetileté válce tu žilo 16 rolníků a chalupníků.
Židovská obec v Myslkovicích
Mezi lety 1594 až 1650 se v Myslkovicích začali usazovat Židé. Z původního počtu několika rodin se židovské osídlení obce rozrostlo natolik, že že tvořilo až polovinu všech obyvatel. Nejprve si stavěli domky okolo Dolejšího rybníka, později se přesunuli i do západní části vsi, jíž se dodnes říká Židovna. Většina židovských domků dodnes stojí, ale zpravidla jsou po důkladné přestavbě.
V roce 1770 si Židé vystavěli na severním okraji myslkovického rybníka synagogu, která svému účelu sloužila do roku 1931. Pak byla opuštěna a byla využívána k jiným účelům. Nakonec ale vzala za své v roce 1963, kdy byla zchátralá zbořena. Kromě synagogy tu Židé měli i svoji školu, špitál a lázně. Většina zdejší židovské komunity se živila podomní obchodem, byli mezi nimi řezníci, pekaři, učitel, trafikant i obchodník se střižním zbožím.
Vedle trosek lihovaru dodnes stojí jednopatrový dům lihovarníka Fischla, který je po zámku druhou nejvýstavnější budovou v obci. Z tohoto lihovaru se líh dovážel až do italské Verony. Bohužel se začal potýkat s nedostatkem vody, když Fischlovi vrchnost vypověděla její dodávku z rybníka. Lihovar nakonec prodal a z Myslkovic odešel.
Židovská obec přestala ve vsi existovat na počátku druhé světové války. Zůstal tu po ní akorát židovský hřbitov, ležící asi 600 metrů severovýchodně od zámku na kraji lesa. Zachovalo se na 180 barokních a klasicistních náhrobků a zbytek márnice. Hřbitov je volně přístupný.
Myslkovický zámek
Na místě současného zámku stávala svého času tvrz, jež byla určitě postavena před rokem 1483, kdy ji do svého vlastnictví získal Kuneš Dvořecký z Olbramovic. Jak už to tak bývá, u jednoho majitele nezůstalo. V roce 1666 ji vlastnil Jan Aleš Maximilián Koňas z Vydří. Ten nechal kousek od tvrze postavit nový zámek v barokním duchu s parkem a kašnou. Po něm zde sídlil František Voračický z Paběnic a posledními majiteli se stali Vratislavové v Mitrovic, jimž bylo panství včetně zámku zestátněno v roce 1948. Ze zámku se stal kulturní dům a zámecká kaple svatého Antonína byla zazděna.
Po Sametové revoluci byl zámek vrácen původním majitelům, konkrétně Maxmiliánovi Wratislavovi, který ho obci za symbolickou cenu pronajal. Od jeho syna Myslkovice pak zámek odkoupily a provedly tu rekonstrukci. Dnešní podoba zámku pochází z úprav v 19. století.
Zámek Myslkovice je jednopatrová budova s jedním křídlem nepravidelného půdorysu. Na severovýchodě stojí hranolová věž s cibulovou bání. Nejvýznamnějším prostorem zámku z památkového hlediska je velký sál v prvním patře. Je tu dochovaná valená klenba s výsečemi a na zdobených hranách výsečí jsou zbytky polychromie.
Na nádvoří stojí kamenná kašna v barokním slohu. V ní bývala socha Meluzína, ale tu nyní najdete v zámku v Dírné. Zámek obklopuje park s altánem s jehlanovou střechou. V současnosti je zámek obecním kulturním centrem.
Zdroj: myslkovice.cz, wikipedia.org
Náhledové foto: Petr Kinšt, CC BY-SA 4.0 https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0, via Wikimedia Commons
Komentáře
Okomentovat