 |
| Foto: Pixabay |
Každý den se ve světě něco děje. Některé dny jsou nabitější událostmi, jiné jsou na ně skoupé. Dvacátý čtvrtý srpen se do dějin zapsal hned několikrát a bohužel to nebylo nic, o co by člověk dvakrát stál. Pojďme se tedy podívat na to, co se minulosti 24. srpna odehrálo.
Záviše z Falkenštejna z rodu Vítkovců
Český šlechtic Záviš z Falkenštejna (1250-1290) pocházel z krumlovské větve rodu Vítkovců. V erbu měl zelenou růži ve stříbrném poli pánů z Krumlova a na pečeti sokola. V 70. letech 13. století docházelo k růstu napětí mezi Vítkovci a králem Přemyslem Otakarem II. Mohla za to i králova činnost v oblasti zakládání nových měst v jižních Čechách, což Vítkovci brali jako zásah do své svrchovanosti na tomto území. Kromě kláštera Zlatá koruna, jehož základní kámen byl položen v roce 1263, Přemysl Otakar II. nechal o dva roky později založit město České Budějovice.
Vítkovci se nakonec odhodlali ke vzpouře proti panovníkovi, a to v listopadu 1276, ve spolupráci z pány z Rýzmburka a rakouskou a štýrskou šlechtou. S odbojem se král dokázal tvrdě vypořádat. Závišovi z Falkenštejna se ale podařilo uprchnout na své statky, kde král neměl moc, protože byly na území ovládaném římským králem Rudolfem Habsburským.
Láska s královnou-vdovou Kunhutou
Přemysl Otakar II. padl v bitvě na Moravském poli 26. srpna 1278 a zůstala po něm královna-vdova Kunhuta. Ta sídlila na Moravě v Hradci nad Moravicí. Když na její dvůr přibyl Záviš z Falkenštejna, začala se psát nejprve historie jejich spojenectví, později i lásky. Z jejich vztahu se narodil syn Jan, zvaný Ješek.
Je celkem pochopitelné, že Záviš z Falkenštejna využil svého vlivu u královny-vdovy a na královském dvoře i v prospěch svůj a svých blízkých, kteří obsadili na dvoře významné posty. Zároveň se ze zajetí vrátil starší Kunhutin syn – dvanáctiletý Václav II. Jeho matka si u něho vymohla přízeň pro Záviše i jejich syna Jana. Následovala Závišova a Kunhutina svatba. Ze Záviše z Falkenštejna se stal nejvýznamnější Vítkovec, který svou nezávislostí znepokojoval římskoněmeckého krále Rudolfa.
Příchod Závišovy snachy na královský dvůr
Bohužel krátce po svatbě královna Kunhuta umřela. Zpočátku to na vztah mezi králem Václavem II. a jeho otčímem Závišem z Falkenštejna nemělo žádný vliv. Změna nastala s příchodem Václavovy manželky Guty Habsburské na královský dvůr, kdy Záviš pomalu a jistě začal ztrácet svůj vliv na krále. Aby svou pozici posílil, rozhodl se oženit se sestrou uherského krále Ladislava - Alžbětou.
Jeho svatební výprava do Uher však byla přepadena a Záviš si zachránil život útěkem do opatovického kláštera. Svatba s Alžbětou nakonec proběhla a Záviš utužil spojenectví i s uherským králem Ladislavem.
Záviš z Falkenštejna a jeho poprava
Zato v Čechách se zatím schylovalo k tomu, aby došlo ke vzniku nedůvěry mezi králem Václavem II. a Závišem. Prsty v tom měla Guta Habsburská, jež využila Závišovy nepřítomnosti. V lednu 1289 byl Záviš z Falkenštejna pozván na křtiny prvorozeného syna Václava II., na nichž byl zajat a obviněn z příprav královraždy. V té době probíhalo i vzbouření jihočeských Vítkovců, proti nimž na straně krále vystupoval Mikuláš Opavský.
Pod pohrůžkou Závišovy popravy donutil hejtmany tvrzí, aby je vydali králi. Dařilo se mu to do doby, než stanul před hradem Hluboká, který hájil Závišův starší bratr Vítek z Krumlova. Ten odmítl ustoupit stejně jako Mikuláš Opavský, což mělo za následek, že dne 24. srpna 1290 byl před hradem Hluboká Záviš z Falkenštejna popraven stětím.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1vi%C5%A1_z_Falken%C5%A1tejna
Náhledové foto: Pixabay.com
Komentáře
Okomentovat