Uměli byste vyjmenovat tři nejvýznamnější norské polárníky? Určitě si vzpomenete na Roalda Amundsena, někdo možná z paměti vydoluje jméno Fridtjof Nansen. A tím třetím byl Otto Sverdrup, jehož jménu se nedostalo tolik pozornosti jako jeho dvěma slavnějším kolegům. Co všechno dokázal?
Z farmářského synka námořníkem
Objevitelé neznámých krajů museli být ve své podstatě dobrodruzi a mít v sobě touhu po neznámém. Takovým bezesporu byl i Otto Neumann Knoph Sverdrup, jenž se narodil 31. října 1854 do rodiny farmáře v norské obci Bindal. Farma mu dala základy v zemědělské práci či lesnictví. Svého prvního medvěda ulovil ve věku 14 let. O tři roky později se stal námořníkem, čímž získal cenné zkušenosti na moři. Osud ho navždy spojil s ledovými pláněmi.
S Fridtjofem Nansenem se Sverdrup seznámil přes jeho bratra, právníka Alexandra Nansena. Polárník Nansen si všiml Svedrupových skvělých fyzických předpokladů, jež jsou během polárních výprav nezbytné. Oceňoval také jeho umění lyžovat, které byly ve Sverdrupově okolí zásadním nástrojem pro mobilitu v arktické divočině. I proto ho vzal s sebou na zamýšlenou výpravu do Grónska v letech 1888 až 1889, jejíž cílem byl přejezd tohoto ostrova na lyžích.
Výprava do Grónska
Už v této době se věřilo, že vnitřní části Grónska by mohly být obyvatelné. A tehdy sedmadvacetiletý Nansen to chtěl dokázat. Rozhodl se, že jeho expedice vyrazí z východního pobřeží a půjde směrem na západ. A Otto Sverdrup byl jejím členem. Na cestu se dali 17. července 1888. Čekala je namáhavá chůze na lyžích přes grónský ledový příkrov, během níž se Sverdrup osvědčil jako rozumný a spolehlivý polárník.
Postavil malý plátěný člun, s nímž se s Nansenem a dalšími čtyřmi členy expedice dostal do Godthåbu (nynější Nuuk). Výprava zde musela strávit zimu, protože nestihly poslední loď mířící do Dánska. Během této doby žili s Eskymáky, kteří je naučili jezdit na kajaku a to, jak využívat psí spřežení. Nazpět do Norska se Nansenova expedice dostala až 30. května 1889, kde je v Kristianii (dnešní Oslo) po návratu přivítaly tisíce lidí.
Expedice Fram a Sverdrupovy ostrovy
V roce 1892 byl Otto Sverdrup poradcem Fridtjofa Nansena při stavbě nové lodi Fram. O rok později mu bylo svěřeno její velení. Na této lodi pak Sverdrup absolvoval další polární výpravy do oblasti kanadské Arktidy. Zde musel v letech 1899 až 1902 přezimovat na Ellesmerově ostrově, čehož využil k mapování a k objevení ostrovů západně od Ellesmerova ostrova – Axela Heiberga, Amunda Ringnese a Ellefa Ringnese, které jsou známy pod názvem Sverdrupovy ostrovy. Sverdrup společně se svým fotografem Gunnarem Isachsenem dokázal zmapovat na 260 000 kilometrů čtverečních, tedy více než jiný polární průzkum.
Ostrovy, které Sverdrup objevil, nárokoval v roce 1902 pro Norsko. Dostal se ale do sporu s Kanadou, která měla za to, že veškerá půda na území dnešní kanadské Arktidy patří jí. Spor byl vyřešený až v roce 1930, kdy Norsko ostrovy za určitý finanční obnos postoupilo Kanadě. Peníze pak byly vyplaceny Sverdrupovi. Protože to ale bylo již na konci jeho života, užitek z nich měli jeho dědicové.
Poslední Sverdrupova expedice
Na čtvrtou a poslední expedici se Otto Sverdrup vydal v roce 1921. Tehdy z můstku sovětského ledoborce Lenin velel konvoji pěti nákladních lodí, jež pluly Karským mořem do ústí řek Ob a Jenisej.
Zdroj: frammuseum.no, snl.no, wikipedia.org
Náhledové foto: Fridtjof Nansen (1861–1930), Public domain, via Wikimedia Commons
Komentáře
Okomentovat